Den osmý, v našem případě sobota, se nesl především v duchu turnajovém. Tak tomu bylo tedy především v odpolední části dne, nicméně, k ní se dostanu až později. Ráno raníčko vstala nejenom panna v baladě Vodník od Karla Jaromíra Erbena, ale také celé osazenstvo letošního soustředění. Nic jsme si však v uzel vázat nemuseli, protože na nás čekaly překrásné rohlíčky z místního obchodu. K nim jsme si mohli dát másílko, marmeládičku nebo třeba nutellu. Všechny tréninkové skupiny se po snídani vrhly na kurty, aby odtrénovali požadovanou ranní fázi.

Na obídek jsme si zašli do Ráje. Tak se totiž jmenuje místní restaurace, ve které jsme se jali stravovati. Dostali jsme wienerschnitzel s bramborem a jako polévku vývar s nudlemi. Zvukovou kulisou nám byla projíždějící auta Barum Rally. No, zvuky to byly nádherné. A po obědě to vypuklo. Zaprvé plážový turnaj pro mladší a nejmladší a zadruhé, událost soustředění, turnaj generací. Zúčastnili se jej všichni od starších žáků po legendy. Asi by bylo fajn si sdělit výsledky, viďte? No, nejprve byla vyhlášena kategorie pro družstva nad čtyřicet let, ve které jednoznačně zvítězili Legendy. V celkovém pořadí turnaje se na šestém místě umístili starší žáci, pátém Old Crew (generace kolem Onďase Ehrenbergera), čtvrtém Legendy pod vedením samotného Marka "Meldy" Meluzína, na broznové pozici skončili kadeti, stříbrní byli nově vzniknuvší muži a titul obhájili junioři. Po turnaji následovala už jenom dobrovolná návštěva Barumky a večeře, tvořená především stejky a poté trochou zeleniny a chleby. Jen mladší a nejmladší čekal další programový bod před volnou zábavou, kterým byla výuka vyplňování malého volejbalového zápisu. Váš bombový zpravodaj, Šimon Švihel.