Tož ogaři vyhráli. A dvakrát. A venku. Tedy venku jako v Letohradu, ne venku jako venku, jelikož venku bylo sněhu a sněhu. A o tom Vám může říct nový člen týmu Petr, který chtěl s náma na kukačku, ale zůstal pod Hřebčí. Prej celý ucpaný. Asi nějaké borec na letních gumách. No zkrátka zima je tu.

Jelikož jsem na listině zraněných hráčů (autorem článku je Melis13, Máza8 pouze vkládal na web), vrátil jsem se pro tato utkání do role trenéra. Funkci jsem pojal velmi poctivě a v páteční večer využil firemní akce ke kontrole restauračních zařízení a nočních klubů. Synci nezklamali, nikdo nebyl přichycen, vše podřízeno správné životosprávě. 

Do zápasu jsme tedy nastoupili s Vencou na nahrávce, smeč tradičně s Pipinem a Dolym, blokařský post obstarávali Kloby a se sebezapřením nastupující Zdenál (pravé koleno), na postu diagonálního hráče Onďas. První set klasika. Nesehranost s jiným nahrávačem, spousta chyb, takže ztráta prvního dějství. Od té chvíle jsme ale měli již průběh zcela pod kontrolou. Venca se rozehrál k velmi dobrému výkonu a s Onďasem tvrdili muziku, To vše pokračovalo i v druhém zápase. Sice na začátku zápasu lehce zatrnulo při střídání Onďase (nevolnost). Toho nahradil Bury a rozjel koncert hodný české filharmonie, kdy při stejném vytížení v našem systému aplikované na diagonálního hráče, odehrál první dva sety se 100 % úspěšností. Takže jsme dovezli 4 body a to je teď to nejdůležitější.

Fotky tentokrát nejsou, jelikož mám málo škol na to, aby mě napadlo vzít z domu foťák.

Orel Letohrad - TJ Svitavy 1:3 (23, -12, -15, -21), 0:3 (-25, -21, -21)

Příští týden v neděli 30. listopadu doma na hale od 10:00 s Lanškrounem.