V sobotu jsme zavítaly opět do Brna, tentokrát do Jehnic. Zápas byl přesunut už na 9 hodin a věděly jsme, že nás čeká minimální pauza mezi utkáními, protože po nás měl nastoupit ženský tým. Proto jsem byla mírně překvapená, když po našem utkání nikdo nenastoupil. O to lepší pocit, že jsme ovládly druhé utkání 3:1.

Sestava: Lucka Dědková, Anička Fiedlerová, Ráďa Hendrichová, Verča Hendrichová, Verča Kovářová, Kristýna Kratochvílová, Anička Loukotová, Terka Motálková, Markéta Šrůtková, Verča Vondrová.

1. Zápas: Jehnice Brno – TJ Svitavy 3:2 (-19, -19, 23, 21, 15)
Bolesti zad, ramen, kotníků, nemoc a propařená noc. Tak vypadalo sobotní ráno. Věděly jsme, že nás nečeká lehký zápas. Jehnice dlouho vedly tabulku, dokud nepřišla porážka od Junioru. Do zápasu jsme vstoupily skvěle. Dařilo se nám vše, na co jsme sáhly. Tvrdý servis, téměř bezchybná obrana na síti. Po prvních dvou setech jsem si říkala, že to je vcelku jednoduché. Pak ale přišel set třetí. Soupeřky přestaly dělat chyby na servisu a naopak nás ještě zatlačily. Přišly tahanice o každý bod. Mám pocit, že celý set jsme se pravidelně střídaly na servisu. O tom taky svědčí výsledek 23:25. Pak ale přišly chyby v obraně a nedůrazný útok. Soupeřkám jsme odevzdávaly míč do postavení, případně svojí dobrou hrou v poli nám vše „vyčapaly“. Začaly hodně využívat naše bloky. První zápas dospěl do 5. sady, kterou jsme bohužel nedotáhly do vítězného konce. Nevyužily jsme 2 match bally a prohrály ji nejtěsnějším možným rozdílem 15:17.

2. Zápas: Jehnice Brno – TJ Svitavy 1:3 (-23, -19, 19, -22)
Do druhého zápasu jsme nastoupily na náš vkus brzy, po cca 45minutách. Druhý zápas se nesl v podobném duchu jako ten první. První dva sety jsme opět vyhrály poměrně lehce. Šňůry na servisu byly na obou stranách mnohem delší. Nejvíce bodů obstarávaly nahrávačky obou týmu. I třetí sadu jsme měly dobře rozjetou. Vedení 19:15 slibovalo klidnou koncovku. Pak ale přišla na servis kapitánka č. 16 a my jsme nebyly schopné si s ním poradit. Když jsme se dostaly k útoku, tak jsme toho nevyužily a balón nesložily. Neuhrály jsme už ani bod a třetí set prohrály 19:25! Všechny jsme měly v hlavě scénář z prvního zápasu, kdy jsme za stavu 2:0 nakonec prohrály 3:2. Ten se naštěstí neopakoval, i když k němu nebylo daleko. Měly jsme vždy pár bodů náskok, ale když v koncovce přišla na servis kapitánka, stáhly se nám „prdýlky“ a soupeřky nás začaly dotahovat. Naštěstí přišla chyba na servisu a i díky tomu jsme zápas dotáhly do vítězného konce. O poslední bod se postarala nejmenší hráčka na hřišti, Anička Loukotová, která jako první v zápase překazila útok nejlepší útočnice č. 1 „deskou“ na zem.

4 body z Jehnic jsou sice dobrým výsledkem, ale pro mě zklamání. Prohra z prvního utkání mě opravdu mrzí. Také se na hřišti začaly objevovat zvyky, které mě ani trochu netěší, tak doufám, že si holky sáhnout trochu do svědomí a za 14 dní, 5.11.2016, doma v odvetném zápase proti Kroměříži mi ukážou týmového ducha!

Očima hráčky: Verča Kovářová: „Sobotní zápas byl velice napínavý a taky náročný. V prvním zápase jsme první dva sety vyhrály, ale bohužel jsme to potom podcenily a prohrály jsme. Kdybychom se dál snažily, mohly jsme vyhrát 3:0. Ve druhém zápase to bylo stejně, ale naštěstí jsme se v čtvrtém setu vzpamatovaly. Věřím, že v dalším zápase to bude lepší.“