Počasí parádní, ale berušky byly na dopoledním tréninku tak trochu "vláčné". Starší probral až kruhový trénink, mladší pak pilně pilovaly HČJ. Po obědě byl poprvé na chalupě opravdu klid - ticho - popolední klídek. Pak jsme vyrazili na výlet do Sázavského údolí, velel Jižík. Kuchařky si od nás potřebovaly odpočinout, tak vyrazily samy na druhou stranu - na Bukovou horu (stejně tam nedošly!!!). Na základně zůstal jen Mireček a dostal za úkol udržovat teplo rodinného krbu a vyhlížet opraváře na bojler. Nejotužilejší děvčata si na první zastávce u Moravské Sázavy aspoň namočily nohy, jiné se namočily, ani nechtěly. Na druhé zastávce všechny vlezly do jeskyně a na další si zařádily na houpačkách a prolízačkách. Do velké tůně na řece už raději nevlezly. Skoro v poklusu jsme pak dorazily do "našeho" lesa. V mžiku zkontrolovaly, jestli se náhodou nezachovaly některé naše stavby z lońského roku a ve skupinkách se vrhly na stavění nových miniaturních lesních obydlí, zahrádek, ... Klidně by tam vydržely ještě hodinu, dvě, ale byl čas se vrátit.

Zpět jsme dorazili v pohodě a už na nás čekal provianťák Pavel (Bohuňovský) s náloží špekáčků a dalších potravin. Mireček založil požár, všichni se nacpali a děvčata pokračovala až skoro do tmy v řádění na hřišti. Uvnitř pak kulturní ředitelka Barča odstartovala další disciplínu Večerního výprachtického víceboje a přidala jako prémii společenskou hru. Když napíšu, že jsme se nasmáli, tak to situaci nevystihuje. Prostě jsme se nařehtali. Čím dál složitější je pak všechny do večerky zklidnit, ale nějak jsme to zvládli.