Možná můžete mít trochu pocit, že se opakuji, ale je to tak. Jsme první v tabulce - stále - a momentálně máme před druhým týmem (USK Pce) deset bodů navrch.

Další mistráky jsme odehrály v Chocni (so 16.11.). Cestu do tohoto městečka jsem vybrala tu nejkratší, která se tak krásně vlní krajinou....Což bohužel ale nedocenily slabší žaludky některých mých spoluhráček. Naštěstí jsme na místo činu dorazily podstatně dříve než domácí hráčky, tak jsme měly možnost se lehce srovnat - někdo čerstvým vzduchem, někdo i jinak  - zkrátka každá svým ověřeným způsobem.

Na první zápas jsme nastoupily v následující sestavě: kapitánka a blokařka - Káťa Kroulíková, druhý blok - Wendy Svobodová, nahrávačka - Lucka Šimková, univerzálka  - Monča Šařecová, smečařky - Áňa Bartošová, Marťa Fröhdeová, Kiki Šimková, trenér - Karas Radimecký, buchta - kokosová (výborná). U soupeřek mě lehce překvapil post nahrávaček (hrály na dvě) - obě hráčky znám z dob minulých a rozhodně nezastávaly ani pozici choceňských hráček a hlavně ani pozici nahrávaček. Trošku s napětím jsem očekávala, co z toho vzejde. Musím říct, že nakonec to zas nebyla tak špatná hra - díky jejich neuvěřitelné houževnatosti a hlavně lehkosti, ze které bylo patrné, že si jdou prostě zahrát a nemají co ztratit. Nakonec jsme je šmikly, ale pravda je, že jeden set nám vzaly. Je to tak! Jsme dynamické, útočící družstvo, které obsadilo již před časem první příčku, dobře se s námi hraje a každý se na nás slušně nabudí. První zápas 3:1 (16,20,-14,17).

Na druhý zápas jsme sestavou trochu zamíchaly. Kapitánkou v zápise byla nadále Káťa Kroulíková, zdravila však Marťa Fröhdeová a na kurtu tomu šéfovala Wendy Svobodová. Na bloku jsem Káťu vyměnila já (což zavánělo velkým průšvihem a prokázalo to velkou statečnost pana trenéra). Ale dobrýýýýý! Nastaly ale taky situace, kdy jsem měla pocit, že se bojíme zaútočit a na druhé straně sítě bylo cítit odhodlání nás porazit. Navíc tomu trochu i chvílemi napomáhal pan rozhodčí, který dopustil, že byla ze hry kvedlačka. Přesto jsme se prosadily a vyhrály jsme 3:0 (17,23,22) i se mnou :o). Byly jsme velké bojovnice a nedaly jsme se!

Před časem jsem začala dělat takovou "pseudostatistiku". Máza by se mi asi vysmál, přesto i z této primitivní statistiky se dá leccos vyčíst. Děvčata jsou si moc dobře vědoma, že každý jejich chybný či dobrý zásah je zaznamenán. Lehce tak ze svých statistických záznamů např. vyčtu, kdo byl největší bombérkou týmu,  která, když dostala v koncovkách balón, tak se připisoval bodík nám. Ano, v  poslední době je to Áňa (a Marťa jí chvílemi tvrdě konkuruje). Pravda, jsou to smečařky, takže se to od nich vlastně očekává. Nerada vypichuji úspěchy jednotlivců, protože by to mohlo být i demotivující, ale když už jsem se tohoto prohřešku pro dnešek dopustila, tak bych chtěla upozornit na výkon Wendy. Je neuvěřitelný rváč!. Bolely ji záda a to moc, ale ona je takový bojovník, že nám to zapomněla říct! Hrála tak, že si jejího handicapu nikdo nevšiml.

Tak to je pro dnešek vše! Fanděte nám nadále a v sobotu nás můžete vidět naživo doma - ve Svitavách, kdy pohostíme Teslu Pardubice. Tak určitě přijďte!
Vaše Laďka Erbová