Dlouho očekávaný víkend byl tady. V sobotu se v Hradci Králové a v Bílovci konala kvalifikace do Českého poháru žákyň za účasti 44 družstev z celé ČR. Soutěž se v 1. fázi hraje dle regionů odděleně (Čechy a Morava).

V Bílovci hrálo o postup 22 týmů, uspěšných mohlo být 16 účastníků. Družstva byla rozdělena do 4 základních skupin (dvě po pěti účastnících a dvě po šesti účastnících). Vítězové těchto skupin měli zajištěnou účast nejen v samotné soutěži, ale i ve výkonnostně lepší skupině (1. osmička). Druhé a třetí týmy (již jistí postupující do ČP) hrály mezi sebou napříč skupinami baráž o účast v 1. osmičce. Čtvrtí a pátí hráli baráž o samotnou možnost se poháru zúčastnit ve 2. osmičce – poražení a šestí ze základních skupin se nekvalifikovali.

V rámci přípravného období jsme absolvovali tři přípravné turnaje s výbornými výsledky. Týden před kvalifikací se nám během dvou tréninků „povedly“ tři výrony kotníku. V týdnu před akcí nás trápily virózy. Výsledkové ambice tak vzaly za své a cíl byl jediný, kvalifikovat se.

Sestava:
Míša Bolcárová, Anička Fiedlerová, Verča Hendrichová, Katka Kociánová, Kristy Kratochvílová, Anička Loukotová, Terka Motálková, Pája Polášková, Evička Šimková, Markét Šrůtková, Kája Václavková, Verča Vondrová.

V pátek jsme se sešli na tréninku, kde jsme si zkusili předzápasové rozcvičení v režii Terky, pak se v klidu rozpinkali, zasmečovali, zapodávali a zapřijímali, důkladně jsme se protáhli. Po tréninku jsme se osprchovali a v 17,30 vyrazili směr Bílovec. Cesta uběhla rychle před sedmou jsme byli na místě. K večeři byla v plánu pizza, než ji dovezli, stihla se i kratší hra, která ukázala, jak je důležité správně se vyjadřovat a komunikovat. Výsledky pobavily všechny zúčastněné.

Sobotní ráno bylo plné očekávání, nemuselo se brzy vstávat, takže žádný kvapík. Začínáme proti Zlínu. O soupeřkách nevíme téměř nic, ale rychle získáváme kontrolu nad průběhem utkání. Do hry se postupně zapojují i hráčky, které s volejbalem mimo náš „pardubický rybník“ nemají žádné zkušenosti. Vítězíme 2:0 (14, 22).

Druhým soupeřem je Prostějov „A“, aktuální Mistr ČR, bronzový medailista loňského ČP. Tento tým má ve svém středu hráčky, které jsou sice věkem žákyně, ale již trénují s extraligovými kadetkami. Zápas nezvládáme zejména hlavou, kazíme sami i lehké míče. Prohráváme po ustrašeném výkonu 0:2 (-18, -11). Ale neházíme flintu do žita, síla Prostějova je jasná, jasný je i záměr dostat se do 1. osmičky již vítězstvím v naší základní skupině C.

V zápase s VK KP Brno „B“ vítězíme 2:0 (15, 15). Hra nejen v tomto utkání, ale i v přechozích, postrádá „lehkost“, děláme velké množství chyb, na servise, v poli. Špatně blokujeme, do útoku se né a né trefit, vracíme se k chybám, které už jsme dávno odnaučily. I přesto si můžeme dovolit zapojit do hry také mladší hráčky pro získání dalších cenných zkušeností.

Rozehrání všech dvanácti hráček během tří utkání bylo nad očekávání trenérů, ale ukázalo se jako klíčové pro poslední utkání dne, ve kterém nás čekalo Vrchlabí (Jilemnice) a ve kterém jsme se v přímém souboji utkali (dle průběžných výsledků) o 2. místo v základní skupině.

Toto utkání už bylo v hale poslední, zpočátku mu přihlíželo značné množství diváků, kteří měli před večeří ještě chvíli čas. V prvním setu však neměli moc na co koukat, teda alespoň z našeho pohledu. Jilemnice nás válcovala servisem, útokem – 20:25. Naše hráčky se soupeřek zalekly už při rozcvičování. Ano, hráčky soupeře byly velmi šikovné, silově i výškově dobře vybavené. Zejména naše zkušenější hráčky působily nemastným, neslaným dojmem, asi chtěly až moc. Do druhého setu obměňujeme sestavu. Nemáme co ztratit.

Konečně nám zafunguje servis a náš blok není už jen pomůcka soupeřek. Atmosféra na hřišti se mění a začíná se hrát volejbal, který se hrál v přípravných turnajích. Stále je to hodně upracované, ale o to cennější je výhra druhého setu poměrem 25:18. V tuto dobu již přihlíží jen hrstka zbylých diváků. Do tiebreaku měníme výchozí postavení celého dne upraveného kvůli kotníku Kačky, na servis jde Šrůteček a soupeřky poprvé „ztrátují“ za stavu 7:0 pro nás. Svoje si odvedla lavička, která hnala tým svými hlasivkami, protože bylo jasné, že obě družstva už jsou unavená. Jilemnice odvrátila několik matchballů, ale konečný výsledek 15:9 pro Svitavy. Úžasný zvrat v zápase, kde bojovnost porazila výšku a sílu.

Na večerní poradě trenérů jsme zprávou o našem vítězství nad Jilemnicí vyvolali mnoho překvapivých reakcí (musím Vám požalovat, že po tom prvním setu by na nás nevsadili pětník ani naši chlapi – Roman a Jirka).

Neděle začínala dohrávkou s Frýdkem Místkem, kde bylo nutné zvítězit pro potvrzení 2. místa, které nám zajišťovalo „lehčího“ soupeře ze skupiny D (varianta Česká Třebová nebo Lanškroun), než v případě třetí pozice (Nový Jičín nebo KCM Vysočina). Výkon družstva se vrátil k sobotní šedi. V zápase stačilo nechybovat a hladký průběh s vítězným koncem by byl zajištěn. Ale my kazíme… a kazíme.

Frýdek má dobrý servis, začínáme na straně vystavené přímému slunečnímu svitu. Od začátku utkání prohráváme. Komu se povede dát servis, tak většinou udělá šňůru bodů, soupeře dojíždíme za stavu 20:20, vítězíme 25:22. Druhý set opět bodové manko, které likvidujeme servisem na jistotu. Drama už nepřipouštíme – 25:17. Ale to se u toho musím tak nadřít??? :-)

Kostky jsou vrženy, jdeme do baráže o 1. osmičku s Lanškrounem, který v souboji o 3. místo skupiny D porazil Českou Třebovou. Souběžně s námi hraje o první osmu i Jilemnice s Novým Jičínem. Už na první pohled se obě utkání svou kvalitou velmi liší. Naše hráčky opět nedokážou navázat na vítěznou formu z přípravy a pod tíhou okamžiku možnosti dostat se do 1. osmičky mají svázané ruce. Lanškroun má výborný nástup, získává větší bodový odstup v sestavě s mladšími žákyněmi. Postupně však soupeřky přehráváme a získáváme vítězství na naši stranu 2:0.

Posledním zápasem jsme se kvalifikovali do výkonnostně lepší skupiny moravské části Českého poháru žákyň.

Výsledky kvalifikace v Bílovci:
První osmička:
KCTM Vysočina – přímý postup – vítěz skupiny D,
VK Prostějov A – přímý postup – vítěz skupiny C,
PVK Přerov – přímý postup – vítěz skupiny A,
VK Znojmo-Přímětice – přímý postup – vítěz skupiny B,
ŠSK Bílovec – vítěz baráže 2.A x 3.B (Olomouc),
KP Brno A – vítěz baráže 2.B x 3.A (Dolní Újezd),
TJ SVITAVY – vítěz baráže 2.C x 3.D (Lanškroun),
TJ Nový Jičín – vítěz baráže 2.D x 3.C (Vrchlabí – Jilemnice).

Druhá osmička:
SK UP Olomouc
TJ Dolní Újezd
VK Lanškroun
TJ Vrchlabí
Frýdek Místek – vítěz baráže 5.C x 4.D (Česká Třebová)
VSC Zlín – vítěz baráže 4.C x 5.D (Kometa Praha „B“)
TJ SAVO Praha – vítěz baráže 5.B x 4.A (Polička)
TJ Ostrava – vítěz baráže 4.B x 5.A (Frenštát)

V rámci první osmičky odehrajeme 2. – 3. listopadu 1. kolo Českého poháru žákyň, kde budeme bojovat o udržení v této skupině (poslední dva týmy sestoupí do druhé osmičky).

Děkujeme za zapůjčení ortézy Katce Kroulíkové a za intenzivní rehabilitační péči Ivetce Špačkové.

za kolektiv trenérů

Pavlína

 

Víkend očima Aničky Fiedlerové a Káji Václavkové:

Menším pátečním tréninkem jsme odstartovali kvalifikaci ČP, na kterou jsme se opravdu všichni těšili. V pátek večer jsme dorazili na místo, spali jsme ve škole jako jediní, protože ostatní družstva vyjížděla až sobotní ráno. Nádherně jsme se vyspali a ráno byli aktivní na první zápas.

Prvním soupeřem byl Zlín, který jsme porazili 2:0. Druhý zápas jsme hráli s Prostějovem „A“. Když se k nám dostalo, že se jim vrátila hráčka ze „Lvíčat“ začala naše naděje na výhru klesat, ale nakonec jsme se vyhecovali a šli do nich na plno, bohužel jsme jim nakonec podlehli 2:0. S Brněnským KCM „B“ jsme hráli v celku dobře. Zápas dopadl vítězstvím 2:0!

Na úplný závěr nás čekala Jílemnice, první set bohužel prohráváme, ale ve druhém setu nás začala povzbuzovat celá lavička a tak jsme se vyhecovali a druhý set vyhráli. Tak došlo k tiebreaku, který jsme začali hned bez chyb. Před výměnou stran byl krásný stav 8:0. Na druhé straně se Jilemnice probrala a dotáhla to na 13:10. To jsme jim však nemohli nechat a tak jsme dali závěrečné 2 body a zápas vyhráli. Druhý den ráno nás čekal Frýdek Místek „B“. Šli jsme do zápasu s jistou výhrou, ale na hřišti se vše změnilo. Hned na začátek jsme dostali stranu, kde nebylo ani trošku vidět, protože tam svítilo sluníčko. Dělali jsme zbytečné chyby, ale i s ostudným skórem jsme vyhráli. Když se strany otočili, vše se změnilo a my konečně začali hrát. Tak jsme vyhráli 2:0. Poslední soupeř byl známý Lanškroun, se kterým jsme vyhráli 2:0 bez zaváhání.

Postup do první osmičky jsme oslavili zmrzlinovým pohárem v restauraci Na Majáku ve Svitavách.