Ne vždy se dá psát o úspěších nebo věcech, jež se povedly. A proto dnes mám na srdci záležitost, za kterou mne nebudou někteří milovat a ti co budou stát za mnou, jen potichu přikývnou, aby se jim příště něco nestalo. Tak to bývá v těchto vodách zvykem, protože každý stále spekuluje, kdy se mu příště dotčený bude hodit.

 II. kolo Českého poháru žáků se skupinou A se rozhodovalo, zda bude v České Lípě či Hradci Králové. Pro pořádek vyjmenuji zúčastněná a postoupivší družstva: Česká Lípa, Hradec Králové, Kometa Praha, ČZU Praha, Litomyšl, Svitavy, Brno a Ostrava. Po obvolání všech družstev byli všichni trenéři pro Hradec. Přesněji - od Komety jsem dostal odpověď, že je jim jedno, kde to bude. A z Lípy stále chodily propozice na II. kolo a možnosti snídaní, jakoby vůbec neslyšela, že to pořádání bude výhodnější v Hradci a že to na Slávii všichni chceme. Mimochodem jsem já i Jakub Lejsek v neděli po prvním kole s vedoucím soutěže panem Linhartem hovořili a bylo nám tak „kudrnatě“ řečeno, že se pak domluvíme, že se to nějak udělá!

Využil jsem možnosti středeční Komise mládeže a navrhl zúčastněným, aby o tak jasné věci hlasovali. Všichni jezdíme křížem krážem po republice a tak nebudu dávat kondice, kde se výše jmenovaná města nacházejí. Mimo jiné jsem si dal práci a spočítal, že rozdílným pořádáním se najede o 3.330km více a tyto kilometry se budou muset rozdělit mezi pět družstev! Kdo ví, kolik peněz je za pořádání jednoho kola Českého poháru a kolik se platí za cesťák na jeden kilometr, hravě z hlavy spočítá, že nesmyslným rozhodnutím jeden peníze vydělá a ostatní ty stejné peníze zbytečně zaplatí. Mohu pokračovat dál o čase zbytečně prosezeném v autech, o vyhozených penězích za ubytování z pátku na sobotu, aby svěřenci nemuseli vstávat ve tři hodiny ráno a také o pravděpodobnostech na momentální sjízdnosti silnic.

Pro Hradec hovořilo mnoho dalších argumentů, jako hala a ne tělocvična, jako jsou čtyři hřiště a možnost jet dříve domů. Už mne nebaví hrát s budoucími reprezentanty v králikárnách, kde je metr a půl od lajny zeď a kde kupa super přítahů končí dotykem stropu. Viz. První kolo v Praze na ČZU. Nemohou zde přijít diváci, a když se někdo dostaví, tak si stoupnou vedle kouče a při sporných okamžicích normálně diskutují s rozhodčím a soupeřovým trenérem. Ano, tak to bylo teď v Praze. Na víc to pískali svazem delegovaní pánové, jež se báli vylézt na švédskou bednu a nevěděli, jak se vůbec ukazuje (v Lípě mají také rozhodčího do Guinessovi knihy rekordů, kterému je devadesát let – jak je regulérní zápas si představte sami). To všechno příchozí svazový trenér mládeže viděl a jak vidíte, je to bez jediné reakce. Po každém zápase byli oba trenéři i žáci nasraní, co se to povedlo rozhodčímu za výkon. Pochválil někdo Svitavy, jak proběhlo kolo tam? Ustanovil jsem hlavního rozhodčího, extraligového Kamila Renčína a ten si vybral rozhodčí, já je oslovil a bylo po hádkách. Samozřejmě, že to stojí peníze, ale jsem více než přesvědčen, že ty prachy končí tam, kde mají končit!

No budete asi překvapeni, při hlasování jednoznačně vyhrála Lípa, neboť pro Hradec byl pouze Jirka Hornek a předseda Malý. Jakub Lejsek se jako potencionální pořadatel férově zdržel hlasování na rozdíl od Jardy Linharta, jež tvrdohlavě podpořil svoje barvy! Vlastně se tam zdrželo hlasování více lidí, ale já je neznám. Hlavně hlasovali pro Lípu „holčičkáři“, kteří jistě měli nějaký pádný důvod, ale ten mně ani jeden z nich neřekne. Čím argumentovala Lípa nechtějte slyšet.

Pojedeme do Lípy. Stejně tak jsem si to říkal třikrát po sobě, když jsem před iks lety naskočil do Českého poháru. A tento ročník je to v Lípě po čtvrté. Byl bych rád, kdyby mně někdo z našeho vedení dokázal vysvětlit, proč je rozhodnuto takto? Vysvětlení požaduji bez mlžení, bez vykrucování, bez prodlení, než se věc zamete pod koberec. Jestliže takhle hospodaříme, tak to potěš koště! Pecunia non olet ...