První dotaz od Pavlínky! Tak jsem byl upozorněn na bazéně a bylo mně řečeno, že tohle teda NÉÉÉ! Proto bude každý den jiný článek a možná i s jiným textem ...

Pátek: cesta byla se Sekkim v kabrioletu celkem k světu - jenom občas nějaký "Tydýt" chtěl jet rychleji než-li MY. A tak jsem ho jet nechali. U chalupy jsme byli první, jen nějaké věci, bez nichž se neobejdu do práce, zůstaly doma. Doprava si po cestě odřela autobus. Při vykládce mně přišlo, že proviantu není letos zase tolik, ale mýlka byla způsobena velkým mrazákem od Petra, který je až po víko napraný - no čím jiným, než masem. Robina jsem s jinou potravinou u huby vlastně nikdy neviděl. Společný trenál měl Melisanda a kluci se zapotili jako futra vod chlíva. K večeři se tradičně podávaly klobásy s feferónkama a cibulí zapečené na pivu. Už to není napalm nebo Moruga Scorpion Red, co jsem dělal dříve. Zkrátka normální Sahakeri od pana Císaře z Chalupářů, to dávají v Indii dětem, protože je tam mají plechový... Pak se nadělalo do dvou pětilitrovek utopenců, aby v tomhle teplu byly od poloviny týdne k duhu a nemuseli jsme si na mlsnou kupovat nějakej "cuc na kládě v čokoládě". Po popůlnoční večeři se šlo na kutě. Ještě před tím stačil Melda porazit místního Bambuse v takové rozverné hře. Nebylo to úplně jednoznačné, ale je vidět, když se ten náš kluk zapře a vzpne jako kůň, tak to lítají třísky. Tancoval vítězné tance!

Sobota: ráno jsem nemohl dospat. To víte jiné prostředí, jiný vzduch a jiná partnerka (jsme zatím na pokoji s Petrem sami dva a tak si děláme jeden druhému patrnera - ani nevím, co jsem vlastně v noci byl pozn.aut.). V šest ráno již kuchyně bublala zeleninovou polívkou s muškátovými nočky. Dal jsem více česneku, protože někteří to tak po ránu mají rádi. Pak si každý mohl říct, co chce k snídani. Beztak se dělaly jenom vajíčka s uzeným na pánvi a děti měly rohlo-máslo-marmeládo. Dopoledne Melis s Vencou řádili na trenálu se svěřenci i přes poctivé třicítku ve stínu. Dvoum lidem se udělalo nevolno a tak jsem zasahoval s chlácholivými slovy a příkazem poobědového klidu pro přetažené sportovce.

Proběhlo první bodování uklidu pokojů. A to si pojďme říct - výsledky nejsou uspokojivé! Hodnotící škála je trojmístná: a) jsem civilizovaný člověk b) hrozba c) dobytek (u dvou opakování hodnoty Cé jsou za odměnu toalety !!! (my s Petrem jsme dostali jediní za JEDNA - slyšíš to maminko?!)

Na sousedícím zámečku se koná soutěž starých veteránských vozidel z války. Dobrá podívaná. Chvíli jste v korejském Mashi a obratem hlavy zase na Buzulku. Oběd: k zmiňované polívce byla "čína" v podání Mazlika a Robinka byla jako dort. Masisko se jenom rozsejpalo a rýže by vyhrála první cenu na Shanghajský hrách! Po 15-ti minutách klidu se mazalo na bazén. Na svačinu je namíchané 5kg extrovního tvarohu z Miltry s vanilkovým cukrem (při povinném koštování jsem se vrátil do mateřské školky s hodnými vychovatelkami pozn.aut.).

-------------------------------------------------------------------------------------------

ZDE SE MŮŽETE ZEPTAT NA COKOLIV, CO BY VÁS ZE SOUSTŘEDĚNÍ ZAJÍMALO

jiri.kabelka@t-mobile-sme.cz nebo na tel.č. 603277768

Pavlína píše:

Všechny moc zdravím,
mám dotaz na to, koho trenéři označují za bojovníka - hráče/svěřence - dne!!!???
Když byli současní muži (základ kolem Klobyho a spol.) ještě žáčci, vyhlašovali jste nej hráče dle náplně tréninku. Matně si vzpomínám, že si tehdy ceny odnesl Kos (za blokařský trénink), Albert (za smečařský), Dolík (za přihrávku). Co? Nehecnete tím kluky k vyššímu výkonu. Cena být nemusí, stačí, že budou za hvězdy na webu!

Odpověď: Dneska byl večer vyhlášen jako pracant, který se na nic neptá a vše si zařídí sám Šimon Švihel a za největší tréninkové úsilí Štěpán Hlaváček. Oba dva byli odměněni velkou zmrzlinou v kornoutu. (aby vše nebylo jenom růžové, Elvis pokáral mančaft bez jmenovitých označení za zbytečné vulgarismy a za nekonzumování obědů a následných nákupech na bazéně v kiosku. Vyhozené peníze za naprosté sajrajty!)