Mezinárodní turnaj ve Zlíně

Zítra tj. v pondělí, ač děti plakaly po nesmírné touze jít do školy, jedeme brzo ráno na Mezinárodní turnaj do Zlína. Pozval nás na tuto akci můj a Meldův kamarád, výborný kytarista a osvědčený trenér s hubou stále od ucha k uchu Roman Kolařík. Týmy jsou pro nás kromě VSC Zlína a VK DHL Ostravy neznámé a tož proč se netěšit. Hrát budeme proti Novému Mestu nad Váhom (Slovensko), Přerovu a Chorzów (Polsko). Vlastně budeme jediný klub zastupující Česko. Hrát se bude na hale SK Zlín na Dukelské ulici. Ta se nachází blízko výpadovce na Vizovice. Hned vedle haly se dvěma kurty jsou venkovní bazény pro možnost vykoupání. Tak zítra dle výkonů našich borců budu určovat, zda se budou koupat za odměnu či za trest (okluzní fronta ...).

Info z cesty v 7:40: Stojíme ve štrůdlu před Přerovem. Jedla není ve své kůži a tak si volné chvíle krátí Šavlovým tancem od Chcaturiana! Mikroteňák má plnej a už bude muset co chvíli usrknout! Teď to od Jedli chytá i Kvápa a Mirďas! Dodávka voní jako levandule ...

Svitavy - Přerov 2:0 (9, 21)

Svitavy - Chorzów (POL) 3:0 (26, 12, 17) - hrajeme na tři hrané sety protože Slováci si spletli pondělí a úterý, tak než přijedou, bude se hrát tento systém.

Proti Polákům nastoupil Adam na smeči misto Šluka a ten šel na střed místo Jedly, kterému je asi stále zle! Je prej slabej jako koloušek.

Svitavy - Zlín 2:1 (20, -23, 9)

Svitavy - Nové Mesto n. Vahom 1:1 a bude tiebreak - měli jsme 4 mečboly!

Prohra 11:15. Bohužel!

Hodnocení turnaje:

Po "příjemné" cestě do Zlína, kdy čas strávený v dodávce odpovídal cílové stanici v Ústí nad Labem, jež je vzdáleno o sto kilometrů dále než hala SK Zlín. To jsem to chvílema mazal co to dalo, aby jsem tam nepřijeli na oběd. Přivítání od organizátora Romana Kolaříka se v tradici neměnilo (však Melda ví pozn. aut.).

Hala je to basketbalová - hraje se zde I. liga. Palubovka je jako zrcadlo a leskne se jako psí kul.. Hrálo se na dvou hřištích na štorc a můj barvocit měl problémy s oranžovýma lajnama na žlutém podkladu. Hrálo se na pohodu, aby si kluci co nejvíce zahráli. A taky proto, že jsme čekali na Nové Mesto, protože na Slovensku je pondělí v úterý ...

Osobně se mně líbilo, že se tam kluci nějak nehádali a chtěli mít ze hry radost. Horší bylo povinné střídání Adama Tomáška místo Jedličky. Byl to pro něj opravdu prní křest celým zápasem se staršími hráči. Ten samozřejmě pro něj vyšší dívčí ještě nehrál a tak mu kluci stále říkali, kde bude stát a co se tam od něj očekává. Je toho na něj hodně a bude to teprve s Melisem trénovat v Hošťálkové. Svoje si uhrál na servisu a občas se zadařilo složit míč na vysoké síti. Snad pochopil, že je ta hra o dost rychlejší něž pinkání s ml.žáky a žačkami. Chvílema jsme hráli hru, která by položila na druhé straně sítě i slona na záda. Jenže chvilkama nejde vyhrát vše. A tak v některých momentech docházelo k Čižově rozhozené náhře, Šluk udělá tři nevynucené chyby po sobě, což si nepamatuji ani proti nejlepším v republice a Kvápa má v zápasech nahráno zbla málo. Konec ne a ne slevit ze svých individuálních kreací a "živých obrazů". A stabilita hry Mirďase se pomaličku vytrácela.

Do posledního našeho zápasu přišla děvčata na tribunu a bylo po všem. Kluci se v tajbrejku chechtali i když jim tekla voda do zadku. Vzhledem k apendixové absenci Ondřeje Kliky a Jedličky, který si udělal z šatny ložnici, jsme rozhodně nemohli hrát to, co bylo potřeba. Rozhodčí byl stará škola a motal stará i nová pravidla. Jenže na obě strany stejně. Oči na auty a dobré míče měl lepší než já. Tak se na něj vymlouvat nebudeme. Slováci jsou zvyklí reklamovat téměř každý míč, ale na druhou stranu jim nemůžu upřít bojovnost.

Během pauz mezi zápasy jsem družně pokecal s trenérem Poláků Piotrem. Jeho svěřencům jsem zazpíval tři polské oblíbené písně o Polska biały czerwony, Hej, hej, hej sokoły a moji oblíbenou již od malinka Bouře jde do dálky, v sadech kvítka rve ... Váleli se smíchy! (texty písní dole pod článkem pozn. aut.)

Po vyhlášení a předání pohárů jsme skočil do auta a valili do Svitav. Po cestě volal ředitel turnaje Roman, že jsme nezaplatili startovné. A tak mu a jeho svěřencům popřejeme, aby se kvalifikoval na Mistrovství ČR do Svitav a tady mu 300Kč zaplatíme. Jinak ať mu v rádiu po drátě zahrají nějakou pěknou písničku!

Cesta byla na zpět rychlejší, ale jak pro koho. Já musel rozházet hráče domů, Konečnýmu napsat do učňovské knížky omluvenku do školy, Šluka hodit do Liťáku a Mirďase do Kuklí a pak se vrátit k Jedličkovi se zapomenutou peněženkou. Celkem nápor na palici ...

Po turnaji na tribuně zleva: Mirďas, Šluk, Adam, Číža, Jedla (Kontrolní otázka: Co sledují chlapci?)

Ta stejná fotka, až na bezvadný a neotřepaný nápad budoucího hráče Brna. Opravdu novinky a kreativní žerty mu nejsou cizé ...

Vyhlášení (pouze družstva Zlína, Nového Mesta nad Váhom a Svitav)

Jedna v originále:

Hej, tam gdzieś znad czarnej wody
Siada na koń Kozak młody
Czule żegna się z_dziewczyną
Jeszcze czulej z_Ukrainą

Hej, hej, hej sokoły
Omijajcie góry, lasy, pola, doły
Dzwoń, dzwoń, dzwoń dzwoneczku
Mój stepowy skowroneczku
Hej, hej, hej sokoły
Omijajcie góry, lasy, pola, doły
Dzwoń, dzwoń, dzwoń dzwoneczku
Mój stepowy dzwoń, dzwoń, dzwoń
Ładnych dziewcząt jest nie mało
Lecz najwięcej w_Ukrainie
Tam me serce pozostało
Przy kochanej mej dziewczynie

Hej, hej, hej sokoły
Omijajcie góry, lasy, pola, doły
Dzwoń, dzwoń, dzwoń dzwoneczku
Mój stepowy skowroneczku
Hej, hej, hej sokoły
Omijajcie góry, lasy, pola, doły
Dzwoń, dzwoń, dzwoń dzwoneczku
Mój stepowy dzwoń, dzwoń, dzwoń
Ona jedna tam została
Jaskółeczka moja, miła mała
A ja jeden w_obcej stronie
Dniem i nocą tęsknię do niej

Druhá v překladu:

Bouře jde do dálky,
v sadech kvítka rve,
my jsem vyšli do války,
v bouři nyní jsme.

Však jednou to skončí kdes,
my čtyři a náš pes
vrátíme se zpět
zatím však je to sen
my čtyři s naším psem
jedem stále vpřed.

Oblaka jdou nebem.
Všude voní bez.
Vstřic své zemi jedem,
my, tank a náš pes.

Dojedem zajisté,
my čtyři tankisté,
naš tank a náš pes.
My čtyři tankisté,
dojedem zjisté,
než odkvete bez.