Soupeř disponující solidním diagonálním hráčem se sesypal po prvních míčích. Nedokázal přihrát a narážel na naši dobře sestavenou obranu. Do hry zasáhli všichni alespoň na chvíli a my si dokráčeli pro povinné body.

 

Když výsledky setů vypadají jednoznačně, prakticky do poloviny setů nám byli Brňáci vyrovnaným soupeřem. My celé utkání zvládli na jedničku takticky, kdy jsme uhlídali jejich klíčového smečaře a podávali na předem určené hráče. Že se nakonec jednalo o velmi cenou výhru vypovídá následujících 5 výher Brna v řadě (prohráli pouze první dvě utkání s Budějkama a našimi borci).

 

Další „povinné“ vítězství. Soupeř si na nás absolutně nevěřil a nechal hrát lavičku. My brali další výhru a již vše směřovalo k vrcholu celého dne. Dojela televize, kluci si vyzkoušeli poprvé rozhovor do kamery a šlo se na favorita…

 

Zaplněné ochozy od začátku vytvářeli vynikající atmosféru, ve které se oba týmy snažily prodat co umí. Zkoušelo se hodně hrát středem na obou stranách. Oba týmy se překonávaly při zákrocích v poli. My vedeme v prvním setu dokonce o šest bodů, ale soupeř postupně ztrátu smazává a v koncovce je důslednější.

Druhý set jako přes kopírák a naše vedení o pět míčů. Hůře ale přihráváme, Budějovice otáčejí v koncovce a zkušeně vítězí ve dvou setech. Chybělo trochu štěstíčko, ale upřímně: Jihočeši o trochu lepé přihrávali a byli variabilnější na servisu (jak skákaný servis, tak plachta dobře vedená na naše přihrávající blokaře). Po zápase děkovačky a klobouk dolů před soupeřem, který potleskem ocenil výkon diváků.

 

Druhý den se stal jedním velkým dramatem se šťastnými konci pro Svitaváky. Zlín potřeboval ještě jedno vítězství k udržení se v první osmičce a nastoupil proti nám bez jakéhokoliv respektu. Celý první set vedl i o pět bodů. Nám konečně v koncovce pomohl servis a vítězíme 25:23. Druhé dějství se dostáváme do jasného vedení hned v úvodu, ale vybíráme si slabší chvilku na přihrávce a soupeř začíná dominovat útokem ze zóny IV (nejlepší hráč turnaje Motyčka). Třetí set je bojem o každý míč, my jsme nakonec šťastnější. Zde nutno přiznat, kdyby soupeř ještě více využíval hru hlavním kůlem, tak by výsledek skončil obráceně.

 

Předposlední zápas byl hodně klíčový především pro soupeře, který trochu nečekaně prohrál s Brnem i Příbramí. Zahajujeme luxusně. Útočíme bez chyby. Fazónu chytá Ondra na „handě“. V polovině setu ale padá ne zem Sašena (kotník, který rychle ledujeme) a na blok musí nahrávač Johy. Plzeň smazává ztrátu a vítězí (dominují na bloku). Druhý set se vrací Saša (nebylo to tak hrozné, jak to vypadalo) a začínáme dominovat. Naše plachta se stává pro Západočechy neřešitelným problémem a my jdeme jasně za vítězstvím.

 

Bylo co vracet. Prohra z vánočního turnaje v Hradci Králové byla čerstvá. Hodně vyhecované utkání. Příbram výborně přihrávala, trápila především hlavním kůlem. Nedaří se hra středem. Prapor drží Ondřej na „účku“. Jednou jsi dole a jednou nahoře a jde se do tie-breaku. Fanoušci nás ženou vpřed. Na co sáhnem to vyjde a soupeř smeten 15:7. Začínají oslavné tanečky před fantastickým publikem. Myslím, že český pohár žáků takovou atmosféru dlouho nezažil. DÍKY.

 

A co dodat k našemu vystoupení ? Soupeři nás měli lépe nastudované, čehož využívali především při podání. Lépe jsme útočili ze zóny II (Ondra se stává hrozbou), smečaři hráli odvážně i po zablokování, což se cení. Číža na svůj věk nahrávku zvládá na výbornou a roste zápas od zápasu. Středáci lépe brání nejen na síti, ale rovněž poli. Naši protivníci ale rovněž nespí. Příští kole v Příbrami nás tedy čeká další cesta peklem. Budějovice se zdají být jasné na zlato. O další kovy se popere Brno, Plzeň, Příbram a naše komanda s "bejkem" na prsou.