V neděli hráli naši junioři třetí dvojutkání svojí soutěže v Litomyšli. Po pravdě jsem je v předchozích zápasech ještě neviděl, neboť se o ně staral Melis. Staral se dobře, protože vyhráli hladce v Pardubicích a také v České Třebové. Jenže již o druhém soupeři říkal, že to bylo v Třebové o fous, kdy kluci vyhráli v tajbrejku a že nehrajeme dobře. Sešlo se nás tak akorát do dvou aut. Proto můj „brilant“ mohl zůstat stát před halou. Řídil Melda a Mazlík. Hráče spočítám ihned: Daňas, Pallouš, Medvěd, Terka, Lukino, Jedla, Sašena a v Kuklích za jízdy přiskočivší Mirďas. Bez omluvy nedošel Trauťas!

Litomyšl vyladěná, hala nachystaná jen pro nás, bufet otevřený hned jak jsme dojeli. Trenér Karel Novotný v dobré náladě (mimochodem ani nejel s chlapama do Lanškrouna na KP I – vždyť Lanškroun má pouze jednu výhru v soutěži nad Svitavama po našem zpackaném zápase). Melis dopředu upozorňoval, že nesehranost našich je velká, protože se na trénincích točí podle příjezdů ze škol a pokud je vůbec pustí. Chybí nám nahravač Zoikas, hrající za Hradec Králové extraligu kadetů (ti o víkendu prohráli první tři zápasy 2:3!) a Daňas střídá dobrou, horší a mizernou nahrávku. Nezlobím se na něj. Jeho jeden trénink v pátek s chlapama je opravdu málo, tak vlastně kouzlí jako Caperfild. Hráli jsme se zbytečným respektem celkem vyrovnané sety v prvním zápase, o čemž mluví výsledek: 3:1(20, -21, 22, 19).

Jenže atmosféra v hale se začala houstnout. Rozhodčí se pletl a zrovinka jako na sviňu vždy ve prospěch soupeře. Pak už se ani nedivím, že se Pallouš po teči na bloku nepřiznal a to už jsem si to vyžíral od soupeřova trenéra já. Jak mohu vést kluky k podvodům a že to mají naučený, zkrátka i během míče ve hře dlouhý monolog na moji stranu přehlížený rozhodčím. O tom jsem nechtěl psát, ale je nutné vědět trošku o pozadí utkání. Důležité mi přišlo, že lidé na tribuně a to věřím, že na ní mohli být i lidé co na volejbal chodí pravidelně či případně někoho trénovali a trénují, nepoznají rozdíl ve hře, ve které byla obě družstva diametrálně odlišná. Z naší strany pokus o nějaký systém s technikou, jak by technika různých činností měla vypadat, ale s hromadou nevynucených chyb spjatých s „myškami“ v hlavách našich hráčů.

Soupeře nebudu hodnotit, protože u každého vyjma Honzy Novotného a Šluka (přezdívka Marka Šulce pozn. aut.) technika vypadá, jako byli každý z jiné galaxie. Proto se mohli diváci bavit a tleskat našim pokaženým míčům. A to že domácí vlastně na zem skládali asi tak 2-3 míče za set si ani nevšimli. Aspoň jim prožitek z dobře zahraného míče jejich barev byl vzácnější.  Pro zajímavost jsem počítal naše nevynucené chyby. Uvedu příklad: stav je 9:11 pro soupeře a my máme 9 nevynucených chyb! Nebo vedeme 5:0 a uděláme z toho 5:6 našimi omyly! 

Druhý zápas jsme vyhráli 0:3 (-18, -23, -23) – psáno z pohledu nás jako hostí. Legrácky ze strany soupeřova trenéra skončily. Začalo se hádat o balóny, co byly jasné. Rozhodčí se nechal navést na cestu omylného, který neví, jak má rozhodnout a tak ve zlosti může udělat cokoliv: otočit rozhodnutí i když již ukázal, vyžádat si kapitána, aby předal napomenutí za jeho nedostatek, protože nevěděl kdo je zadní a kdo ne (tady to rozvedu: když stále hlídal naše postavení, tak se asi moc nesoustředil na domácí, proto při našem přijmu na pásku Daňas několikrát skákal jako zadní nahravač byl odpískán ještě ve výskoku, že hraje přes, ale na druhé straně, co si pamatuji, jsme jej upozornil s Meldou 3x – poprvé řekl, že nebyl jejich nahravač nad úrovní pásky, podruhé pískl, když jsme již hráli útok a potřetí mi Pallouš interpretoval jeho napomenutí pro mne, že musí počkat, až se jejich nahravač vrátí do postavení …

Rozhodčí navíc pustil mnoho nečistých úderů, protože zapomněl, že nepíská mladší žačky a zase byl důvod do hádek a výkřiků do tmy. Z tribuny jsem si na svoji adresu odnesl přívlastky o psychopatovi atd. Můj pocit takového hraní je nevalný a je to zajisté cítit z článku. Bohužel nemohu psát vždy o parádním volejbale.

Jak hodnotit jednotlivce? Terka zahrál několikrát hezkého "brazilce" a pak chybuje z jasných bodovek, Jedla se chytil v jednu chvíli na bloku a udělal dost důležité míče, Konečný zdárně kazil z účka do pásky (není to jeho post), Pallouš byl nad míru klidný a poslechl až na konci kam soupeř nejčastěji hraje, střídající Mirďas předvedl kiks s zahozemím místo k soupeři, k sobě do spodní pásky, Lukin do hry nezasáhl a Medvěd bojoval jak je u něj zvykem, ale teď mu přibyl jeden soupeř navíc a tou je jeho váha - tedy hmotnost! Týmové dodržení všech základních činností bude prubířským kamenem.

Důležitým katalyzátorem pro mne je Melis, jež se mne snaží udržet. A zatím se mu to, zaplať PánBůh, daří. Hlavně mě zvedl větou ke klukům: „Kdyby Elvis neudělal humbuk, tak jste prohráli. Můžete mu děkovat!“ Tak aspoň něco do pozitiva pro moji duši … A o tom jak se berou tajmy Vám jistě napíše do komentářů. To mám fakt frňák nahoru!