V sobotu 15.1.2011 jsme se dopravily vlakem do Parbubic na další kolo Krajského přeboru mladších žákyň. Sice žádná výstava koček se tentokrát nekonala, ale i přesto jsme hrály ve vedlejší atletické hale na tartanu. Měly jsme skoro dvouměsíční pauzu od posledního listopadového kola. I když jsme trénovaly poctivě, opravdový zápas nasimulovat tréninkově nejde. A to je zatím naše slabina. Teoreticky děvčata ví, že mají hrát co nejvíce odbitím vrchem, dát prudká vrchní podání, co nejlépe přihrát míč na nahrávačku a z náhry zasmečovat nebo chytře zahrát jiným úderem. I na tréninku je vše OK, ale v Pardubicích? Možná  zapomněla trémou, odpovědností nebo už nevím čím i na to jak se jmenují. A co pak teprve si vzpomenout na správné volejbalové údery. Po některém úderu - tentokrát předvedla děvčata snad všechny nepodařené údery, na která lze jen pomyslet - jsem dělala, že je neznám. Ale nemůžu jen kritizovat, přece jen jsme porazily jak Žichlínek, tak i Poličku. S Pardubicemi jsme ve zkráceném třetím setu sice vyhrávaly 13:11, ale uhrát se nám to nepodařilo. Výsledek sobotního kola není špatný, ale nebyla jsem moc spokojena.s hrou. Vím, že děvčata umějí hrát mnohem, mnohem lépe, chytřeji a "volejbalověji". Doufám, že se s dalšími koly rozehrajeme do našeho standardu.

Výsledky:

Svitavy - Žichlínek 2:0, Svitavy - Polička 2:0, Svitavy - Pardubice 1:2.